Zvláštní cenu za BIM v soutěži Stavba roku 2017 získala stavba Five v Praze na Smíchově

Zvláštní cenu za BIM v soutěži Stavba roku 2017 získala stavba Five v Praze na Smíchově

Moderní kancelářskou budovu Five realizovala stavební firma Skanska podle architektonického návrhu a projektu architektonického ateliéru Qarta architektura.

Zvláštní cena za BIM byla v celkové historii soutěže Stavba roku udělena teprve podruhé. Nicméně již není žádnou zvláštností, že se ve stavebnictví používá metodika BIM, naopak jedná se o současný trend. Ing. arch. Jan Fibiger, CSc., předseda správní rady Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství, ke Zvláštní ceně za BIM uvádí: „Soutěž ukazuje i novou dynamiku změn a trendy do budoucna. Digitalizace stavebnictví, která se pojmenovává jako 4. průmyslová revoluce, dramaticky mění řadu vztahů a zvyklostí ve společnosti. Výstavba s pomocí BIM (Building Information Modeling) se nedotýká jen projektantů a velkých stavebních firem, ale všech profesionálů ve stavebnictví až po dělníky na stavbách. K využívání internetových a softwarových technologií v pracovní rutině se musí otevřít systém vzdělávání, vysoké školy, státní správa, ale i drobní investoři, dodavatelé a řemeslníci, kteří se zatím drží ověřené praxe.“

Five v Praze

  • Autor: Qarta architektura s.r.o.
  • Projektant: Qarta architektura s.r.o.
  • Dodavatel: Skanska a.s.
  • Přihlašovatel: Skanska a.s.
  • Investor: Valentinka a.s.

FIVE je moderní architektonicky silný objekt, který navazuje na tradici okolních staveb. Prostorové řešení vychází z hranic pozemků, výšková hladina je členěna do několika stupňů a nachází novou dynamiku. V parteru si ponechává jako podnož stávající vozovnu, do níž je vložen nový moderní sedmipatrový objekt. Hmota posledního patra ustupuje. Ustoupení tak spolu s předsazeným, v nároží dynamicky rozehraným pláštěm z hliníkového maximálně perforovaného tahokovu zjemňuje celkovou hmotu budovy a zároveň navazuje na římsy okolních domů. Navíc netradiční pojetí předsazeného pláště před prosklenou rastrovou fasádou vytváří objektu svébytnou identitu, která je pro tento druh staveb natolik přínosnou. Předsazená fasáda z tahokovu vytvořila lehkou záclonu, která ve dne přináší zaměstnancům potřebné soukromí, přičemž neomezuje výhledu z interiéru, naopak byl vytvořen vnitřní prostor s příjemnou atmosférou pro pracovní prostředí.

Ze staré tramvajové vozovny na Smíchově vznikla nová moderní kancelářská budova, u níž byly zachovány původní historické obvodové zdi do ulic Na Valentince a Svornosti a tak byla unikátní atmosféra tohoto místa zachována. Na velkorysém prostoru šesti pater je hned několik inovativních a současně ekologických technologií dle požadavků certifikace LEED Platinum. Administrativní objekt je navržen jako sedmipodlažní objekt s hlavními vstupy z ulice Na Valentince. Dispozičně je objekt navržen jako podélný pěti trakt se dvěma středními chodbami. I po sloučení objektu A a B zůstanou pro objekt z důvodu flexibility využití dva vstupy a dvě vstupní haly. V přízemí se nachází komerční prostory a vjezd do garáží. Potřebné parkovací kapacity objektu jsou zajištěny ve dvou podzemních podlažích. Technické zázemí objektu je v podzemních podlažích i na střeše. Suterén je navržen jako dva dilatační celky. Nosná konstrukce spodní stavby železobetonová, monolitická, stěnová konstrukce doplněná sloupy. Nosná konstrukce horní stavby je navržena s ohledem na statické požadavky jako železobetonová, monolitická. Nosný systém nadzemní části je navržen jako kombinovaný stěnový/sloupový a to za použití monolitických železobetonových stěn, sloupů a železobetonových stropů. Obvodový plášť do ulice Na Valentince a Svornosti je řešený jako dvojitá montovaná prosklená fasáda. Štíty budovy směrem k sousedním objektům jsou opatřeny kontaktním zateplovacím systémem. Zastřešení objektu je řešeno plochou střechou s minimálním spádem pro odvodnění. Střecha části podzemního podlaží vybíhajícího mimo půdorysnou stopu nadzemní části objektu je řešena jako zelená.

K tématu využití BIM u tohoto projektu jsme přihlašovateli stavby společnosti Skanska položili několik otázek:

V jakých všech fázích přípravy a výstavby jste metodiku BIM použili?
BIM jsme využívali již u několika předchozích projektů, proto u projektu Five jsme jej uplatnili pro výrobní přípravu, realizační přípravu, samotnou realizaci, dále pak při uvedení do provozu a i v provozní fázi (Facility management). Ve stupních dokumentace: DSP, DPS, DSPS.

Pro jaké časti stavby jste pracovali s BIM modelem? (pro které profese, např. stavební část, konstrukční část, VZT, ...)
BIM model byl použit pro všechny části stavby: stavební (architektonický) model, modely technologií (vzduchotechnika, UTCH (topení, chlazení), ZTI (vodovod, kanalizace), elektro, stabilní hasicí zařízení a plyn), modely pozemku a okolních budov, model jeřábu, apod. Modelovány byly tentokrát i prvky BOZP jako jsou záchytné sítě, zábradlí nebo značení.

Pro jaké dílčí činnosti jste konkrétně BIM využili?
BIM na projektu FIVE jsme využili pro:

  • detekci kolizí
  • koordinaci na stavbě v rámci kolizí stavebního modelu s technologiemi
  • koordinace technologií mezi sebou
  • generování poloautomatických výkazů výměr
  • pracovní vizualizace
  • podklad certifikace LEED
  • BOZP – bezpečnost na stavbě
  • laserové skenování historické fasády, její zanesení a sledování přesné polohy v modelu
  • informační management – předávání informací v rámci modelu (projektant – generální dodavatel – investor)
  • facility management – příprava modelu pro převod dat do FM softwaru spol. Skanska Facility s.r.o. a následné využití dat pro správu budovy
  • analýzy a simulace – osvětlení pro určení světel dle požadavku LEED.

Jakými informacemi byly prvky vašeho BIM modelu vybaveny, jak jste informace využili, jak jste s parametrickými informacemi pracovali?
Model byl vybaven standardními informacemi. Všechny prvky/komponenty modelu obsahovaly a obsahují potřebné informace pro přípravu (příprava a naceňování), realizaci (GD, subdodavatelé, technologové, apod.) a dále informace potřebné pro provozní fázi životního cyklu stavby (FM). Informace byly využity ke zpřehlednění výstavbového procesu a byly poskytnyuty všem členům realizačního týmu dle aktuální potřeby.

Použili jste BIM pro spolupráci, výměnu informaci? V jakém rozsahu a mezi kterými účastníky?
Standardně byli do spolupráce přizváni hlavní účastníci projektu (generální dodavatel, investor, projektant) a dále subdodavatelé dle potřeby. BIM model byl všem účastníkům přístupný po celou dobu výstavby. Generální dodavatel zodpovídal za jeho aktuálnost a připomínkoval model, který byl následně upravován projektantem dle požadavků investora. Výměna informací ohledně koordinací a změn probíhala skrze model a projektovou dokumentaci.

V čem vám využití BIM pomohlo, v čem byl jeho přínos?
BIM model celkově zpřehlednil stavbu a vhodně doplnil výkresovou dokumentaci. Byl využit ke kontrole kolizí a tím i předcházení realizačních víceprací či budoucím sporům. Nepochybně to zpřehlednilo koordinaci jednotlivých technologií v rámci realizace a umožnilo lepší plánování výstavbového procesu. Pro přípravu a naceňování bylo velkým přínosem rychlé generování výkazů výměr z modelu. Modelované prvky BOZP byly velkým přínosem pro bezpečnost na stavbě a lepší práci bezpečnostních koordinátorů.

Měli jste na projektu zpracovaný BEP - Výkonný plán využití BIM? V jakém rozsahu?
Do projektu byl zapracován BEP pro české prostředí (požadavky na projektování)

Zvláštní cena za BIM

Cena Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství a Odborné rady pro BIM za rozsah využití technologie BIM.

Zdůvodnění udělení Zvláštní ceny za BIM

Stavba je dokladem toho, že pokud se metodiku BIM podaří zavést na úrovni všech účastníků stavebního procesu, je to příkladná myšlenka v cestě za implementací nových technologií a s tím spojenou vyšší efektivitou stavebnictví hodnou 21. století. Míra využití metodiky BIM je zcela jistě inspirativní. Dodavatel stavby úspěšně navázal na nabyté zkušenosti z předchozích projektů a nejen to, opět posunul své schopnosti a hranici svých BIM zkušeností o několik úrovní výš. Na příkladu stavby FIVE je jednoznačně vidět, že k ovládnutí metodiky BIM nestačí pouhé teoretizování, ale je potřeba nasadit metodiku BIM do reálného provozu v rámci celého životního cyklu budovy.

Odborná rada pro BIM